Hugo Tůma: Chtěl bych naprogramovat hada, co loví kořist v lese

Má dvě mladší sestry a od září nastoupil na Česko-anglické gymnázium v Českých Budějovicích. Ve volném čase hraje šachy a volejbal. Desetiletý Hugo Tůma byl jedním z účastníků letního tábora Czechitas na jihu Čech, proto jsme se ho zeptali na pár otázek.

Hraješ doma na počítači? Máš svůj vlastní?

Počítač máme v rodině všechny tři děti jeden . Máme starší iMac, o který se dělím se sestrami. Ony si na něm hrají hlavně Minecraft, já si na něm třeba pouštím hudbu nebo hraju hry. Táta mě občas nechá hrát hru BioShock. To je v město potopené pod vodou, a když to hraju, tak se snažím zjistit, jaký byl příběh tohoto potopeného města. Hraju ještě Minecraft, kde se snažím starat o vlastní vesnici. K tomu musím těžit suroviny, aby mě večer nezabila monstra. Ještě s taťkou někdy na počítači programujeme. Udělali jsme to tak, že jsme si stáhli starý Pinball a do něj se snažíme přes Dosbox skrze příkazy dostat.

Jak jsi se dozvěděl o Czechitas?

První seznámení s Czechitas byla Robotí invaze – to bylo jen pár hodin a hlavně jsme si tam hráli s Ozobotem. Ten mi přišel hrozně hravý – vymýšleli jsme pro něj různé dráhy, vymýšleli jsme příběhy.

Jak to funguje, takové příkazy pro Ozobota?

Nakreslím mu čáru černou fixou. On po ní jede protože má vespod čtečku, a když napíšeš nějáký kód v podobě například červeného, zeleného nebo modrého čtverečku, tak se podle toho zachová. Nepamatuji si úplně přesně, jak to s kódy bylo, ale nějaká kombinace těch tří barev bylo zrychlení a jiná kombinace barev pro nitro zrychlení, teda superzrychlení. Potom tam byl kód otoč se o 180 stupňů a pak byl čtyřmístný kód pro piruetu, ale ten už si vůbec nepamatuju.

Teď o prázdninách jsi byl na příměstském táboře. Jaké to bylo?

Programovali jsme zase Ozoboty, ale nově jsme se učili taky v jazyce Scratch. V tom máš obdélníky a ty řadíš podle toho, co chceš, aby ta kočka (Scratch) dělala. Je to jednodušší než psát kód do terminálu. Já jsem ale měl jiné téma než ostatní, dělal jsem animace.

Co jsi teda naprogramoval?

Nejdřív jsem chtěl naprogramovat, jak si hrají fotbal ve městě, ale nepodařilo se mi obrátit brány, tak jsem udělal tučňáka, co hraje basket. To byla první animace, která se mi povedla. Pak jsem ještě kódoval ulici, kde jezdily auta a autobusy a tak.

Kromě toho, že jste programovali, jste dělali ještě něco dalšího?

Ještě jsme si zkoušeli virtuální realitu s firmou VirtualLab. Měl jsme na sobě ty velké brýle. Chodil jsem po prkně na dvou meteoritech. Takže kdybych spadl, tak spadnu na jiný meteorit. Ale bylo tam víc různých prostředí – třeba jedním byl hořící les, ve kterém jsem šel také po prkně, ale do toho jsem měl do síťky chytat kolibříky. To mi docela šlo. Byly tam tři úrovně. V úrovni „extreme“ jsem došel jenom do půlky, protože tam byla hrozná výška a nemohl jsem se vůbec podívat dolů, protože by se mi hnedka udělalo hrozně špatně. Kdybych pak upadl, tak by to bylo fakt hrozný ten pád z té výšky. Pak jsme zkoušel „medium“ a „basic“ a to už bylo úplně v pohodě. Naštěstí jsem spadl jen jednou, protože to bylo fakt hrozný ten pád.

A co jsi dělal ještě?

Ještě jsem programoval s Kano Pixel Kit. To byla taková krabička a tam byla světýlka a co jsi naprogramoval na počítači, to se pak objevilo v té krabičce. Takže tam jsem dělal taky různé animace anebo hru.

Bylo toho tedy dost. Co tě na táboře bavilo nejvíc?

Nejvíc mě bavil Scratch a Pixel Kit.

A jak to máš ve škole s informatikou?

V pátý třídě jsme už měli informatiku, ale většina lidí ve třídě nic neuměla. V podstatě uměli jenom vypnout a zapnout počítač, otevřít nějakou aplikaci a něco tam na naťukat, popřípadě vyhledávat na internetu. Pracovali jsme ještě s Wordem, Excelem a Power Pointem. Jenže mě to většinou trvalo strašně krátkou dobu a tak jsem si zbytek času mohl dělat, co jsem chtěl. Tak jsem si hrál s 3D malováním.

Jak to vypadá?

Řekneš, že chceš 3D pejska, pak si ho zvětšíš nebo zmenšíš a potom si ho můžeš různě malovat. Je to stejné jako malovat zdi.

A na gymplu budeš mít taky informatiku?

Informatiku mít budu a myslím, že bychom měli mít ještě kroužek a tam bych chtěl chodit taky.

Takže počítače tě baví? Chtěl bys něco na počítači dělat dál?

Jo, to určitě chci dělat dál. Chtěl bych programovat nějaké aplikace nebo hry. Třeba teď mě napadá, že bych naprogramoval primitivní hru, kde by byl had v lese a ten by hledal nějakou kořist.

A co bys chtěl dělat v životě?

Vůbec představu nemám. Jediné, co vím jistě, že nechci dělat zedníka. Jednou jsme malovali pokoj a mě nebavilo, jak jsem byl pořád upatlaný od barvy. Jinak na vysokou školu bych chtěl jít asi na nějakou technickou, ale to je ještě daleko.

Autor: Jan Schönbauer, Czechitas