Šampon místo lepidla. Dívky ztrácejí zájem o studium matematiky a vědy okolo 13 roku

Průzkum ukázal, že předměty jako je matematika, fyzika nebo informatika přestanou české dívky bavit zhruba v sedmé třídě. Když si pak vybírají další směřování kariéry, volí spíše humanitní obory. Čím je to způsobeno?

Zájem o matematicko-vědní obory ztrácejí dívky především na druhém stupni základní školy. Zásadní vliv mají čtyři faktory. „České dívky tyto předměty nejvíce baví ve dvanácti letech, už ve třinácti ale začne jejich zájem prudce klesat. Mezi třináctým a patnáctým rokem, což je klíčové období pro výběr střední školy, baví české dívky přírodní vědy a informatika nejméně v celé Evropě. Dívky nevidí dostatečně silnou vazbu těchto předmětů k jejich každodennímu životu, chybí jim podpora rodičů a učitelů a také dostatek vzorů pro uplatnění v budoucím životě,“ uvedla Lenka Čábelová, manažerka komunikace společnosti Microsoft.

Rodiče s dětmi nemluví

Kritickou roli při formování představy o budoucím uplatnění hrají rodiče. Jenže… čeští rodiče se svými dcerami o vědě a technologiích hovoří nejméně v Evropě. Činí tak jen každý čtvrtý otec (26 %) a necelá třetina matek (32 %). Je to o to překvapivější, že téměř polovina českých dívek (44 %) v průzkumu uvedla, že jejich rodiče jsou v přírodovědných oborech či technologiích zaměstnaní, což je naopak jedno z nejvyšších čísel v zemích, zahrnutých do průzkumu. Česko také patří mezi země, kde dívky nejvíce volají po tom, aby je v této oblasti rodiče podpořili (52 %, tj. třetí nejvyšší výsledek).

Předsudky a stereotypy

Jsou to právě české dívky, které se v Evropě nejvíce potýkají s předsudky ohledně uplatnění v těchto oborech. Vůči tvrzení, že nikdy nebudou ve vědě a technologiích tak dobré jako muži, se vymezilo jen 42 % českých respondentek, což je nejméně v Evropě. Dvě pětiny českých dívek si dnes neumí představit kariéru ve vědě a technologiích, což je nejvyšší číslo ze všech sledovaných zemí.

České dívky v evropském srovnání stále nadprůměrně nahlížejí vědu a technologie jako na mužskou doménu – kupříkladu když se řekne vědec či věda a technika, šesti z deseti dívek (59 %) u nás se automaticky vybaví muž. Proč tomu tak je?

Příklady z praxe spíše pro kluky

Co české dívky také odrazuje od dalšího studia matematiky nebo vědy je také nedostatečné propojení předmětů ve škole s praxí. V matematice se třeba při počítaní zlomků a procent osvědčilo používat namísto známých koláčových grafů spíše slevy v módě. Například když tričko s cenovkou 500 Kč zlevní o polovinu, o třetinu nebo o 60 procent, kolik za něj zaplatíte. Zlomek nebo koláč je pro dívky příliš abstraktní a obor se jim tak vzdaluje, neumí si jej představit na vlastní kůži,“ dodává Karel Klatovský, expert na vzdělávání z Microsoftu.

Ztrácíme talenty

Ženy tak tvoří jen 16 % absolventek oboru informatika. V praxi pak pracuje jen pouhých 9 % Češek, přitom evropský průměr je 16 %. Výrazně nižší podíl žen v oboru technologií představuje obrovský, leč nevyužitý potenciál a jeden z hlavních problémů jak pro současný, tak budoucí trh práce: podle Evropské komise může Evropa v roce 2020 čelit nedostatku až 900 tisíc lidí s pokročilými digitálními dovednostmi.

„Na evropském trhu už nyní chybí téměř milion IT odborníků. Navíc se očekává, že 90 procent pracovních pozic (nejen v technologické oblasti) bude vyžadovat určitou úroveň digitálních a počítačových znalostí. Bez zapojení žen tyto pozice nemůžeme nikdy obsadit a to brzdí celospolečenský rozvoj,“ upozorňuje Dita Přikrylová z neziskové organizace Czechitas.

A jsou to právě Czechitas, které se snaží ženský technologický deficit dohnat. Pro děti z druhého stupně základních škol organizují Akademii programování, kde se snaží (nejen) dívkám ukázat, že i technologie je můžou bavit. Vloni pod jejich rukama prošlo také 200 učitelů, kterým ukazovali, jak lépe zapojit praktické příklady do výuky a jak dělat některé pro děti „nudné“ předměty zábavnější.

Jak na to?

Přitom stačí jen velmi málo a některé předměty budou pro dívky hned přitažlivější. Například v chemii se učí chemické složení lepidla, přičemž dívky by u oboru udrželo něco mnohem pro ně atraktivnějšího. A tak si mohou dívky vytvářet v rámci laboratorních hodin vlastní mýdla nebo šampony, místo nicneříkající filtrace látek. V matematice se osvědčily zmiňované slevy v módě. A nakonec, v případě informatiky se osvědčilo zaměření na tvorbu něčeho praktického – dívky si například na oboru Kosmetička nebo Kadeřnice vytvoří své vlastní webové stránky či letáky fiktivní provozovny. „Jde jen o to si uvědomit, že ve třídě vám nesedí jenom samí chlapci a příklady přizpůsobit také dívkám. Efekt to může mít obrovský. Děvčata díky tomu konečně poznají, že je baví i zdánlivě chlapecké předměty, je to jen o přístupu“ uzavírá expert na vzdělávání Klatovský.

 

Článek vyšel v deníku Právo 23.5.2018, redakce Akademie programování se podílela na jeho vzniku